PF 2024
Autor: jidol
Žádný lidský život není nekonečný
Žádný lidský život není nekonečný. A s odkazem na tuto nezlomnou pravdu naplnila svůj pozemský život dobršská rodačka a pamětnice, emeritní učitelka paní Jarmila Kramlová, rozená Tesařová. Zemřela po krátké nemoci v pátek 13.ledna ve věku 93 let.
Pocházela jako druhorozené dítě z rodiny místního obchodníka a ve třicátých letech minulého století dlouholetého starosty Františka Tesaře a dobršské rodačky Marie, rozené Polatové z domu č.p.32. Po absolvování zdejší obecné školy vystudovala dálkově již během započaté učitelské praxe Vyšší odbornou školu pedagogickou v Praze. Během svého života se snažila se vší láskou a péčí naplňovat poslání vesnické učitelky.
Svou pedagogickou dráhu započala hned v mladých osmnácti letech v obecních školách v Úbislavi, Bošicích a na Javorníku, kam dojížděla několikrát v týdnu na svém motocyklu Jawa, což bylo v té době výjimečné. Do roku 1963 byla učitelkou a ředitelkou Obecné školy v rodné Dobrši, odkud odešla na krátkou mateřskou dovolenou a škola v Dobrši byla záhy navždy uzavřena. Po návratu pedagogicky působila v nedalekých Česticích, nejdříve ve škole v zámecké budově, posléze již v budově nově postavené, kde také po mnoha letech služby ukončila svoji dlouhou a úspěšnou pedagogickou dráhu. Nicméně i po té ráda příležitostně vypomáhala jako zkušená pedagožka v této škole nebo ve škole ve Vacově. Zde tak nadále předávala své neopakovatelné, roky nabyté zkušenosti. Všichni ze střední a starší generace jistě vzpomenou na své začátky v první třídě, kde se učili číst a psát, na sešity s předepsanými písmeny v hodinách „psaní“. Právě od paní učitelky Kramlové byl z impulsu významného českého vysokoškolského pedagoga profesora Novotného, kterého jako okouzlující děvče z vesnice zaujala, převzat její rukopis – krasopis, byla v sešitech tiskem předepsána jednotlivá písmena a slabiky, aby se si je obtahovali nebo si je pak už psali dále sami na řádky všichni čeští prvňáčci po dlouhá desetiletí. Nejen v dobršské a především v čestické škole prošlo rukama paní učitelky za dlouhých více jak 45 pět let jistě více jak tisíc dětí, které naučila číst a psát, ale přirozeně nejen to.
V penzi byla vždy potěšena a pookřála, když se k ní často žáci hlásili, se s ní zastavovali a vzpomínali. Některé poznávala, jíní už se museli připomínat. Aby ne, když vzhledem k věku, kdy začínala, někdy mezi nimi nebyl až tak velký věkový rozdíl, a tak nebylo výjimkou, že se pětaosmdesátiletá žena potkala a vzpomínala na své začátky v Úbislavi či jinde s víc jak sedmdesátiletým žákem nebo žákyni.
Celý život byla nezdolnou patriotkou a neúnavnou propagátorkou své rodné Dobrše, kterou opravdu milovala. Vesnici a její památky i kulturní dění zmiňovala při různých setkáních ještě i v týdnech blízkých před svou smrtí. Mnozí jistě vzpomenou na její zasvěcené průvodcovské povídání po místních památkách a vzpomínání na osobnosti a události, které během svého dlouhého života zažila, které pro ni byly povzbuzením, vzorem i inspirací, a měly souvislost s Dobrší nebo jejím blízkým okolím. Do jejího dětství a ranného mládí patřily vzpomínky a historky, vázající se na dobršského patriota, hradního pána a „rytíře“ Josefa Menčíka. Jako věřící žena, vesnická učitelka se v duchu osvědčených a přirozených historických tradic i v dobách politicky nelehkých od prvního setkání přátelila a spolupracovala s P. Martinem Františkem Víchem, dlouhodobým dobršským duchovním správcem, když díky mnoha společným pohledům na důležité lidské hodnoty, na výjimečnou Dobrš byli celoživotními myšlenkovými souputníky. Stejně tak ji pojilo přátelství a vzájemné sympatie s dalšími významnými osobnostmi regionu Podlesí, kterými byly krušlovský včelař a lidový řezbář Josef Mach nebo básník a spisovatel Josef Křešnička z Němčic. V roce 1996 byla ideovou spoluinicátorkou a spoluzakladatelkou spolku Sdružení pro obnovu Dobrše, který své poslaní naplňuje po 26 let z velké části i díky jejím impulsům, podpoře a sympatiím. Mnohdy ji mrzelo, když se činnost spolku u některých setkávala s nepochopením, ale vše překlenula vždy neskrývanou radostí z v Dobrši úspěšně uskutečněné kulturní akce, z vydané knihy nebo kalendáře, ze setkání s lidmi. To vše ji velmi posilovalo do dalších dnů.
Podílela se aktivně také na ochraně místních památek jako jejich regionální konzervátorka památkové péče, čímž byla pověřena, když spolupracovala se známým regionálním památkářem panem Braunem. Jako matka byla nejen oporou a vzorem, ale také inspirací pro své děti – dvojčata Iva a Ilonu, kdy Iva přivedla k lásce k památkám, k zájmu o kulturu a umění, aby se z něj stal nakonec architekt a nadšený organizátor dobršského kulturního dění a dceru k pokračování v pedagogické tradici, aby se z ní byla učitelka a vychovatelka.
Nebývá zdaleka pravidlem nebo samozřejmým zvykem, aby každý lidský život byl naplněn tak svrchovaně, bohatě, tak pestře v různých barvách a podobách lidského konání, byl využit tolik, kolik umožňuje osud, doba a příležitosti, jak tomu bylo u paní učitelky Kramlové. Celým jejím životem prostupovala nestrojeně její láska k rodině, dětem, k povolání, k rodné vesnici, laskavost ke kolegům i sousedům. To i mnohé další nenápadně a přirozeně propojovala navzájem a utvrzovala svojí pevnou vírou v Boha.
Poslední rozloučení s paní učitelkou Kramlovou se uskuteční 21.ledna 2023 od 14:00 hod. při zádušní mši svaté v dobršském kostele Zvěstování Páně. Poté bude uložena do rodinného hrobu na místním hřbitově.
Prosíme o vzpomínku na ni, či modlitbu za ni při mši svaté.
Jako malé připomenutí připojujeme několik fotografií s komentářem.
Čest její památce!
Pozvánka na výstavu
Petr Šmaha, Ivan Bukovský, Václav Fiala, Dagmar Hamsíková, Rudolf Jung, Zdeněk Lhoták, Jan Neubert, Aleš Ogoun, Eliška Rožátová, Jan Stoss, Marie Strahovská, Václav Špale, Jaroslav Urbánek, Jiří Voves
„Malba je pro mne rozplétáním uzlu prožité a viděné skutečnosti.“ Petr Šmaha
Výstava obrazů tohoto významného představitele české malířské exprese, příslušníka silné poválečné generace, je silnou výpovědí o problémech současného světa i o peripetiích lidské existence v jeho proměnách. Soubor vystavených pláten z posledního období vychází z autorovy obtížné životní situace, existenciální charakter tvorby podtrhla zhoršující se plicní choroba. Uprostřed vlny pandemie na jaře tohoto roku napadl covid jeho oslabený organismus a ukončil malířův život.
Přátelé a výtvarní kolegové Petra Šmahy
Druhou částí výstavy jsou práce kolegů, kteří se stali jeho přáteli a spolupracovníky v aktivitách neformálního spolku „Volného sdružení M“. Petr byl jeho morální a uměleckou autoritou a vystavená díla jsou věnováním, poděkováním a poctou tomuto významnému umělci, skvělému malíři, ale hlavně dobrému člověku.
Úvodní slovo pronese PhDr. Josef Záruba-Pfeffermann PhD.
Hudební vstup Jakub Sejkora.
————————————————————————————————————————-
Malíř Petr Šmaha se narodil 12.5. 1945 v Brně, zemřel 28. dubna 2021 v Praze.
V letech 1959 až 1962 studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně (prof. Emanuel Ranný, prof. Dalibor Chatrný) a v letech 1962 až 1968 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. František Jiroudek, doc. Ladislav Čepelák a doc. Jiří John).
Rozhodujícím pro jeho tvorbu byla studijní cesta do Itálie a Francie v roce 1969. Vystavoval od roku 1961 (65 samostatných výstav a účast na řadě tuzemských i zahraničních kolektivních výstavách). Svými díly je zastoupen v řadě prestižních veřejných a soukromých sbírek doma 1 v zahraničí (Národní galerie v Praze, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie výtvarných umění v Ostravě, Národní památník Terezín a další).
V 90. létech byl členem ostravského spolku Kontrast 90, později členem pražských spolků Lipany, Nové sdružení, v letech 1999 až 2012 S.V.U. Mánes, následně Volné sdružení M.
Cesta malíře mu byla určena osudem, narodil se 12. května, ve stejný den jako malíř Josef Mánes, reprodukce jeho obrazu visela nad Petrovou dětskou postýlkou. Mánes, Ikonická osobnost dějin českého výtvarného umění se v průběhu času dočkal proměnlivé přízně, od obdivu a nekritického vzývání až k vyprázdnění jeho jména. Přitom málo známý zůstává malířův osobní život, který vyvrcholil rozvíjející se duševní chorobou a předčasnou smrtí. Petr pečoval o Mánesův odkaz a považoval za čest, že se mohl stát členem a později také funkcionářem obnoveného spolku S.V.U. Mánes. Angažoval se ve sporech o navrácení spolkové budovy a nakonec těžce nesl vážnou roztržku uvnitř spolku, kdy v roce 2012 se skupinou třiceti výtvarníků spolek na protest opustil.
Petr Šmaha patřil k početné poválečné generaci českých malířů. Od počátků své tvorby se projevoval jako svrchovaný malíř figuralista. Spontánnost jeho tvorby vycházející ze síly autentického prožitku jej nasměrovala k formě malířské exprese. Jeho osobitý projev ale nezapřel živý vztah k tradici české i světové malby i k osudům předchůdců. Petrovy velkoryse pojaté kompozice, spontánně gesticky nanášené na plátno, jsou výpovědí o současném světě, o jeho vážných problémech a často nelehkých podmínkách života v něm. Výrazný malířský talent umožnil Petrovi sdělovat vážná témata až na hraně abstraktního výrazu, vedle toho vytvořit i celou řadu výborných portrétů.
———————————————
Výstava se koná v rámci programu 7. ročníku cyklu s názvem MÍSTO PŮSOBENÍ_ DOBRŠ.
Vernisáž v sobotu 25.6.2022 ve 16:00.
Výstavu můžete navštívit vždy odpoledne o víkendech (od 14 do 18 hod.) do 7. srpna 2022.
———————————————
GALERIE JE PODPOROVÁNA V ROCE 2022 V RÁMCI DOTAČNÍHO PROGRAMU JIHOČESKÉHO KRAJE
PF 2020
Pozvánka na výstavu a koncert
Dovolujeme si Vás pozvat na první letošní vernisáž výstavy šesti umělců s názvem
PIJEME HERBICICDY A KOUŘÍME SMOG
Galerie CoCo, Dobrš, 29. června od 16:00 hod.
kurátorka: Tereza Špinková
Výstava v galerii CoCo volně navazuje na výstavu uskutečněnou v Galerii Kabinet Chaos u Veroniky Bromové na začátku května tohoto roku. Většina členů STŘEŠOVICKÉ KRAMLE se profesionálně věnuje vizuálnímu umění, přičemž často dochází k vzájemné inspiraci mezi hudebním a výtvarným vyjádřením. DANIEL VLČEK v současnosti používá k vytváření svých meditativních obrazů místo štětce staré gramodesky. Pracuje v souvislostech obrazu a zvuku, zabývá se rytmem a vytváří prostorové zvukové instalace. VÁCLAV GIRSA je svébytný malíř, jeho obrazy s hudební 
tematikou byly vystavené mimo jiné na výstavě Magmatic Laf v Galerii Svit v lednu 2019. TOM KOTÍK, žijící nyní převážně v USA, bere ticho jako výchozí pozici svých uměleckých děl. Řada jeho prací se zabývá jak fyzickými aspekty ticha a materiálů, ze kterých nefunkční repliky zvukových zařízení vytváří, stejně jako společensko-politickými důsledky ticha samotného. TOMÁŠ HRŮZA je fotograf pracující s videem a kromě jiného jsou mu blízká přírodní a humanistická témata, vytváří i zvukové instalace. BRIAN TYLER NOBLE se nyní soustředí na abstraktnější vyjádření v malbě a objektech, RADOMIR ALBL zaznamenává každodenní situace pomocí kresby. Pijeme herbicidy a kouříme smog je připravovaná v duchu synestezie, zároveň má propojit i další témata, paralelně se objevující i v hudbě a textech skupiny: katastrofické vize budoucnosti, temné stránky lidského chování, strach z nejistoty, podivné bytosti se zářícíma očima, hutnou atmosféru, prázdné řeky, příšery a špatné svědomí.
Hudební uskupení Střešovická kramle vystoupí v rámci vernisáže výstavy v 19 hod. v sále bývalého hostince U Dražných v Dobrši.
Výstava se koná v rámci programu 5. ročníku cyklu s názvem MÍSTO PŮSOBENÍ _DOBRŠ a potrvá od 29. června do 9. srpna 2019.
GALERIE JE PODPOROVÁNA V ROCE 2019 V RÁMCI DOTAČNÍCH PROGRAMŮ JIHOČESKÉHO KRAJE “ PODPORA MUZEÍ A GALERIÍ” A „PODPORA KULTURY“.
Dovolujeme si Vás pozvat na koncert v sále bývalého hostince U Dražných.
Vystoupí kapela STŘEŠOVICKÁ KRAMLE
Dobrš č.p.26, 29. června od 19:00 hod.
O kapele
Stresovicka Kramle o sobě dala poprvé vědět začátkem druhé půlky 80. let koncertem na Internátě Švadlenek v Haštalské ulici v Praze. Následovala vystoupení na několika punkových přehlídkách a činnost formace byla v roce 1986 završena demosnímkem „Piloti“, na kterém se podíleli Robert Vlček a Wonid. Poté přestala skupina fungovat. Zakládající člen a autor textů Václav Girsa (ex Kritická situace, P.S.) znovuzaložil formaci v prosinci 2011, 
kdy jeho výstavní projekt „If You Dare“ v galerii Ferdinanda Baumanna vyústil perfomací s kurátorem výstavy Danielem Vlčkem. V současnosti má kapela 8 členů v obsazení: 2 kytary, 1 baskytara, klávesy, 2 bubeníci, synth a cello. Současní členové skupiny jsou: Ďábel Blázen, Vlk, Beran, Hrad, Hrůza, Špína, Kostík, Marťan.V roce 2017 vydala Střešovická kramle LP After the Wedding.
Koncert se koná v sále bývalého hostince U Dražných v Dobrši č.p.26 jako doprovodný program k vernisáži výstavy PIJEME HERBICIDY A KOUŘÍME SMOG. Členy kapely jsou vystavující umělci.
Volné listy dobršské 2018
PF 2019
PF 2018
Pozvánka na křest knihy JINÁ JMÉNA SMRTI
U příležitosti připomenutí 20.výročí od násilného úmrtí Josefa Křešničky vychází v listopadu 2017 poprvé po dlouhých letech od svého vzniku jeden ze dvou jeho beletristických textů s názvem JINÁ JMÉNA SMRTI. Třicetšest kapitol doprovodila stejným počtem ilustrací strakonická rodačka, absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Marcela Vichrová.
Křest knihy proběhne v pátek 24.listopadu od 18:30 hod. v krásném historickém prostoru Pošumavské tržnice ve Volyni a to za účasti rodiny J.K. a ilustrátorky.
Všichni jsou srdečně zváni!
PF 2017
